Projekty:

• Mariánská hudba v Loretě (1997)
• Česká duchovní hudba v proměnách staletí (1998)
• Cyklus koncertů tématicky zaměřený k Nejsvětějsí Trojici (1999)
• Tvorba Bohuslava Martinů (1999)
• Oratorium Mesiáš G.F. Händela (2000 - 2001)
• Pikola hraje velikány (2000)
• Černošské spirituály (2000)
• Cyklus koncertu k výročí 250 let od smrti J.S. Bacha (podzim 2000)
• Pocta Janu Hanušovi (2002)

Cyklus Mariánská hudba v Loretě, který proběhl v roce 1997, měl za cíl přiblížit posluchači duchovní hudbu, skládanou při příležitosti mariánských svátků. Koncerty tedy probíhaly přesně podle kalendáře významných mariánských svátků. Duchovním slovem provázel koncerty P. Zdislav Falta, OFMCap.

Znělkou celého cyklu se stala skladba Ave Maria Giuseppe Verdiho, každý z koncertů jí byl uveden. Každému z koncertů dominovala alespoň jedna velká kompozice. K nejzajímavějším momentům patřila premiéra Ave Maria a Žalmu 45 Radka Rejška, kouzlení Ondřeje K. v Haydnově cellovém koncertu a zřídkakdy prováděné Stabat Mater Jana Jakuba Ryby.

Skladby, které nám nejvíce přilnuly ke smyčcům, hlasivkám a nakonec i k srdcím jsme natočili na první CD.

Cyklus se během roku 1998 soustředil postupně na pět období - od středověku až po soudobou hudbu. Koncerty byly provázeny výkladem hudebních vědců specializovaných vždy na dané období. Při posledním koncertě zaměřeném na dvacáté století své vlastní skladby vyslechli Jan Hanuš, Zdenek Tošnar a Petr Eben. Petr Eben byl tak laskav a nechal sám se ujal řečnického pultu, aby uvedl svou skladbu Cantico delle creature.

Nechci soubor chválit, ale uvedení tohoto cyklu byl jeden z nejsmělejších nápadů (hned po davovém přechodu náměstí Kašperských hor v pyžamech jen kvůli sázce o zmrzlinu). Za jediný rok nastudavat a předvést skladby z pěti naprosto různých stylů, to zaslouží pochvalu alespoň za tu smělost.

Koncert byl provázen odborným výkladem Jany Novotné z FFUK.

Průvodní slovo připravil PhDr. Julius Hůlek

Průvodní slovo připravil PhDr. J. Hůlek

Průvodní slovo: PhDr. Marta Ottlová

Průvodní slovo: doc J. Havlík a prof. Petr Eben

Zatímco předchozí projekt byl zaměřený striktně na českou hudbu, tentokrát jsme měli výběr skladeb daleko jednodušší. Jediným kritériem bylo téma a logická celistvost každého koncertu.

První koncert z cyklu se o rok později stal tématem našeho druhého CD.

Tři koncerty tohoto cyklu proběhly v roce 1999 v pražské Loretě.

V krásném a akusticky velmi příznivém prostředí Tereziánského sálu v Břevnovském klášteře proběho v průběhu roku 1999 několik koncertů.

Po dluhém období provádění duchovních skladeb jsme mohli v Tereziánském sále otevřít stavidla písňové a madrigalové tvorbě Bohuslava Martinů.

V krásném a akusticky velmi příznivém prostředí Tereziánského sálu v Břevnovském klášteře byly postupně uvedeny již dvě ze tří částí Händelova Oratoria Mesiáš. První část s vánoční tématikou zazněla v lednu 2000. Druhá velikonoční část pak o více než rok později, v dubnu 2002. Toto je zatím nejdelší cyklus souboru. Marek Valášek tím zdůrazňuje rozdíly mezi třemi celovečerními částmi oratoria, aby posluchač nemohl být spleten.

O Händlovi čtěte v naší on-line Encyklopedii.

Zpět na začátek stránky.

"Pikola hraje velikány" hlásaly plakáty a emailové pozvánky před dlouho očekávaným orchestrálním koncertem. Jména jako Ravel, Wagner, Hindemith nějak nezapadaly do toho, na co jsou naši posluchači od nás zvyklí. Tím přitažlivější však koncert byl. Plný Tereziánský sál byl svědkem dalšího kroku ve zrání dirigenta Marka Valáška, který si zřejmě řekl, že co zahraje Západočeská či Jihočeská filharmonie, to mu jeho vlastní orchestr zahraje taky. "Pikola" pro tento koncert musela trochu ztloustnout, protože romantika není prostě baroko ani dvacáté století.

Zpět na začátek stránky.

I sbor si udělal malý výlet do zcela jiné oblasti. U spirituálů na množství nezáleží, dokonce ani na intonaci tolik ne. Hlavně být včas na správném místě. Tentokrát plakát hlásal "Koncert spirituálů", takže se někteří starší spoluobčané, třeba moje matička stověžatá, domnívali, že v Tereziánském sále vystoupí archaický Spirituál Kvintet.

Od léta 2000 se vedou nelítostné boje o natáčení spirituálů na další disk. Píšu to jen proto, abych později nezapoměl přidat na toto místo další odkaz.

Tečku za koncertem, který podle programu končil španělskou hudbou A. Ramíreze, si dovolil zcela tajne s námi nastudovat Markův bratr Lukáš. Je to takový hudební ferda mravenec, takže sám zapsal do not, sám to v nočních hodinách s námi nastudoval (Markovi jsme všichni tvrdili, že jdeme jako obvykle do hospody) a nakonec sám odpovědně zadirigoval. Má takové všestranné nadání, že by člověk neřekl, že je to violista.

Zpět na začátek stránky.

Cyklus proběhl v Břevnovském klášteře na podzim roku 2000 a zahrnoval celou šestici Braniborských koncertů (BWV 1046-1051), Dvojkoncert d-moll pro dvoje housle BWV 1043, Dvojkoncert d-moll pro hoboj a housle BWV 1060, Orchestrální suitu č.3 d-dur BWV 1068 a Magnificat BWV 243. Smysl těchto koncertů nehledáme v představení Bacha tak, jak byl v tomto jubilejním roce představoven již mnohokrát. Jde nám o poznání Bacha námi samými. Bráníme se častému označení Bachovy hudby za ponurou. Tehdejší styl hudby byl opravdu Bachem doveden k dokonalosti. Dokonalá kompoziční zručnost se v jeho osobě snoubí i s velikou melodickou invencí, což je (v jeho době) výjimečný než běžný zjev. Každý si cestu k Bachovi musí najít sám, náš cyklus je příležitostí hlavně pro nás. Na zkouškách máme jeho skladby jako pod mikroskopem, rozdělujeme je až na prvočinitele, sledujeme vedení jednotlivých hlasů a můžeme sledovat, jak dokonale to zase všechno zapadá nazpátek. To nikdo z posluchačů nemůže zakusit, slyší pouze celek bez znalosti vnitřní struktury. Ne že by to nebylo k poslouchání, ale u hudby, ve které stojí polyfonie jako základní princip, je to prostě málo. Více o Bachovi a jeho životopise hledejte v naší Encyklopedii nabo na adresách: www.jsbach.org www.bach.de http://odur.let.rug.nl/Linguistics/diversen/bach/intro.html Johanna Sebastiana Bacha (1685 - 1750), jehož 250. výročí smrti si v letošním roce připomínáme, není třeba příliš představovat. Všichni známe jméno a hudbu tohoto hudebního velikána. Koncert pro dvoje housle a orchestr a Braniborské koncerty, z nichž druhý, třetí a šestý zazní na dnešním koncertě, vznikly za Bachova působení v Köthenu u vynikajícího a na svou dobu velkého dvorního orchestru knížete Leopolda, který v něm sám hrál na gambu. Koncerty jsou věnovány markraběti Christianu Ludwigovi Braniborskému, který si je objednal a se kterým se Bach pravděpodobně setkal v roce 1719 v Berlíně, kam byl poslán Leopoldem, aby převzal nové cembalo pro köthenský dvůr. Partitury pro markraběte dokončil Bach 24. března roku 1721. Koncerty nemají stejné nástrojové obsazení a ani nevznikaly současně. Mají však už dřívější předlohy, a to v koncertech, které Bach napsal pro svůj köthenský orchestr. Název "braniborské" nepochází přímo od Bacha, ale od Philippa Spitty, Bachova životopisce. Původní titul zněl "Six concerts avec plusieurs instruments...", tedy Šest koncertů pro několik nástrojů. podle knihy E. Zavarského Tyto koncerty jsou pořádány pod záštitou starosty městské části Praha 6 MUDr. Pavla Béma. Finančně rovněž přispěl pan Lukáš Pichl. Děkujeme. Termíny konání je možné najít v Kalendáři akcí.

Zpět na začátek stránky.